na Blog.cz

Numismatika zažila v posledních letech výraznou expanzi a stále častější zájem laické veřejnosti a také zaznamenala zvýšený počet zájemců především o nádherně zachovalé měděné mince. Trendem poslední doby se tak stává vyhledávání jen těch nejkrásnějších a nejkvalitnějších kusů, byť se nejedná o vzácnou ražbu. Jedná se o drobné nominály běžné v oběhu - s velkou cirkulací - proto je perfektní zachovalost vzácná. A jelikož je na numismatickém trhu perfektně zachovalých měděných ražeb nedostatek, kvalitní mince výrazně ční nad méně zachovalou vzácnější mincí. Nutno podotknout, že tato poptávka také viditelně zvýšila jejich cenu na trhu, což do jisté míry zaznamenaly i naše současné numismatické katalogy.

Měď (latinsky Cuprum), od jejíhož názvu je odvozena chemická zkratka Cu, je po stříbru nejznámějším mincovním kovem používaným ke zhotovování mincí a medailí. Jedná se o měkký, lesklý a načervenalý kov, který taje při teplotě 1084°C. To, čeho si však sběratelé na měděných mincích váží nejvíce, je souvislá vrstva oxidu měďného, která pozvolna běžným působením ovzduší pokrývá povrch mince - nazývá se patina. Patina má různé odstíny od tmavočervené přes čokoládovou po hnědozelenou a její barva, intenzita a složení je závislá na stáří mince a také na podmínkách, za nichž vznikala. Tedy krásná a ušlechtilá patina, která vznikala stovky let za příznivých podmínek a souvisle pokrývá celý povrch mince svým nádherným zbarvením hnědých odstínů je současně jak důkazem jedinečnosti a krásy měděné mince, tak i následně zvyšuje její sběratelskou hodnotu.

Od prvního dubna budou moci Češi platit novými bankovkami v hodnotě 500 korun. Česká národní banka (ČNB) totiž pustí do oběhu bankovky s vylepšenými ochrannými prvky. Peníze v této hodnotě vydané v předešlých letech zůstávají i nadále platné."Úpravou pětisetkoruny navazuje ČNB na inovační kroky, které banka provedla v letech 2007 a 2008 u dvoutisícikorunové a tisícikorunové bankovky. Nově používané ochranné prvky bankovek patří ke světové špičce," komentoval vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. Podle něj ochranné prvky pozná na první pohled i laická veřejnost. Vylepšeny budou i detaily rozeznatelné profesionály pomocí přístrojů.

Všechny české mince už se budou vyrábět v Česku. Patnáct let po vzniku samostatné měny se v České mincovně v Jablonci začne ve velkém razit i kovová padesátikoruna. Až dosud totiž Česká národní banka objednávala kovové padesátikoruny u firmy v německém Hamburku. "Je to nesmírně složitá mince, má mnoho ochranných parametrů," uvedl ředitel České Mincovny Jan Vízek. "Společně s Českou národní bankou jsme dávali dohromady její definitivní technickou podobu tak, aby se nedala padělat. "Současná podoba největší české mince se na první pohled nezmění. Zůstává dvoubarevný základ s panoramatem Prahy. Že se jedná o mince z Jablonce, bude signalizovat jen rok výroby. Záludnější ale budou pro případné padělatele. Přibude ochranných znaků pouhým okem neviditelných. Padesátikorunou zakončila Česká národní banka kompletní přesun výroby českých peněz do Česka. "Je to levnější než dovážet peníze z ciziny," uvedl Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku České národní banky. Česká mincovna v Jablonci nad Nisou vznikla přesně před patnácti lety právě pro výrobu českých mincí. Začínalo se tu od úplně nejjednodušších mincí, jakými byly desetníky, dvacetníky a padesátníky. O rok později přibyly koruny, dvoukoruny, pětikoruny a desetikoruny. V roce 1995 vyrazily do oběhu první skutečně české dvacetikoruny. Nyní přibude i poslední a nejsložitější padesátikoruna, kterou začne firma razit v srpnu.

Vznikem samostatného státu v roce 1918 nastala nejen euforická doba zažívání samostatnosti a nezávislosti na rakousko-uherské monarchii, ale i doba hledání a zajišťování nových věcí. Jedním z nejužívanějších symbolů samostatného státu je vlastní měna.

V našich dějinách zažíváme relativně velmi často zásadní politické změny a ty jsou již tradičně doprovázeny zatracováním všeho starého a naopak vymýšlením všeho nového, někdy "za každou cenu". Bylo tomu i při přípravě na novou československou měnu. Jak se vlastně naše měna bude nazývat? Koruna? Tato měnová jednotka byla relativně mladá - od jejího zavedení v roce 1892 uplynulo pouze 26 let a nebyla tedy tak zažitá. Proč tedy nezvolit jiný název? A tak se pod tlakem nejrůznějších institucí a spolků objevovaly názvy jako řepa, sokol, stotina, lev, denár, groš, káně. Teprve až v roce 1924 bylo rozhodnuto, že československá měna bude mít staronový název "koruna". Ačkoliv všechny nástupnické státy Rakousko-Uherska postupně změnily název vlastní měny, paradoxně pouze u nás zůstala koruna doposud. V diskusích o uspořádání měnových poměrů samostatného československého státu se objevila i úvaha o možné dvojí měně - zavedení platidel s obchodním krytím v hodnotě předválečného francouzského franku. Státovková měna by se měla postupně přibližovat jeho hodnotě. K realizaci ale nedošlo. Protože v Československu neexistovala centrální banka, připravovalo novou měnu ministerstvo financí, konkrétně jeden z jeho útvarů - Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF). Zavedení nových platidel muselo přijít velmi rychle a tak byla pro začátek používána platidla rakousko-uherská s tím, že vyšší nominální hodnoty (10, 20, 50, 100 a 1000 korun) byly opatřovány československými kolky.

Mnoho z došlých dotazů na které zodpovídám, se mimo jiné týkají čištění mincí. Jak správně vyčistit mince? Podívejme se společně na nejjednodužší čistící metody, které lze rychle použít v praxi bez nutnosti znalostí chemie a složitých postupů. Je však potřeba si uvědomit, že numismatik v praxi mince nečistí, ale pouze dočišťuje - např. pokud chce, aby stříbrné mince měly ve sbírce na pohled stejný barevný odstín bez patiny. Nejčastěji se setkáme s čištěním tří druhů

kovů, ze kterého jsou mince zhotoveny: měď, stříbro a zlato.

Fascinují Vás mince s nečitelnými znaky? Také jste si vždycky říkali, proč jsou čínské a japonské mince uprostřed čtvercově děrované? Nahlédneme spolu do historie čínského mincovnictví a objasníme si tak spoustu dotazů, které vznikají při pohledu na čínskou minci.

Chcete-li určit svou Čínskou minci, použijte prosím odkaz na sběrateské forum: www.sberatel.com/diskuse kde najdete topic věnující se Čínským ražbám.

Za hyperinflaci se označuje taková situace, kdy státní banka spolu se zbytkem bank zvyšuje množství peněz tak rychle, že ceny rostou tempem tisíců či milionů procent. Cena věcí se zvyšuje doslova před očima. Během několika hodin se může zdvojnásobit, za rok se zvýší i více, než milionkrát. Při hyperinflaci se ceny zvyšují tak rychle, že první starostí všech lidí, jakmile dostanou nějaké peníze, je tyto peníze utratit za nějakou věc.

Nejvíce dotazů z diskusního fóra i z mé mailové schránky, patří především ceně a ocenění mincí, nikoliv napříkad kterou hodnotu představovala a kterému panovníkovi náležela, což mne docela mrzí - ale na druhou stranu je to zcela intuitivní a přirozená reakce, neboť kdybych já nalezl starou minci a byl neznalý věci, také by můj první dotaz směřoval na to, kolik za ni dostanu milionů :). Z tohoto vychází také časté zklamání laika, vlastnící minci z r. 1800, když se dozví, že hodnota této mince je sotva padesát korun v perfektní zachovalosti. Mimochodem - stáří tedy není ekvivalentem ceny, to představuje ročník, mincovna a stav.

Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., (19. dubna 1793 Vídeň - 29. června 1875 Praha) z Habsbursko-Lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835-1848, poslední korunovaný český král a král uherský. V roce 1830 byl v Prešpurku (nyní Bratislava) korunován na krále uherského. V roce 1835 se po smrti otce, císaře Františka I., stal rakouským císařem a 8. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V. Trůnu se vzdal 2. prosince 1848 ve prospěch synovce Františka Josefa I. Zemřel na Pražském hradě 29. června 1875. I když byl formálně císařem, panovala za něj státní rada, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a zasedal v ní kníže Metternich a český hrabě František Antonín Kolovrat.

František I. se narodil 12. února 1768 ve Florencii jako syn císaře Leopolda II. a jeho choti Marie Louisi (španělské). Po smrti svého otce nastoupil 1 března 1792 vládu a vládl do roku 1835. Postupně byl korunován na krále uherského-6.6.1792 v Pešti, na římsko-německého císaře-14.7.1792 ve Frankfurtu n.M., a na českého krále-9.8.1792 v Praze.V tomto roce začíná první koaliční válka Rakouska a Pruska proti revoluční Francii. Válka končí pro Rakousko neúspěšně,je nuceno uzavřít v říjnu 1797 v Campo Formiu mír a ztrácí Belgii a Lombardii. Jako odškodné na čas získalo Benátsko, Istrii a Dalmacii (již předtím získalo Západní Halič). V květnu 1799 vstupuje rakousko do druhé koaliční války proti napoleonské Francii .

Košický vládní program postavil peněžní i úvěrový systém "pod všeobecné státní vybavení a do služeb znovuvýstavby národního hospodářství". Tím výrazně určil směr k postupné socializaci peněžnictví ke znárodnění bank a centrálnímu direktivnímu řízení.

Prvním krokem bylo zrušení české banky UNION, České eskompní banky a německých peněžních ústavů. Zároveň byly zrušeny filiálky říšsko-německých bank a úvěrová družstva v pohraničí. Byly obnoveny Pražská úvěrní banka a Legionbanka, které byly zrušeny během německé okupace. Do velkých bank byly zaváděny národní správy. Přípravou ke znárodnění bylo snížení počtu bank a jejich sloučení na osm bank v českých zemích a šest bank na Slovensku. Znárodňovacím dekretem prezidenta republiky ze dne 24. října 1945. Bylo rozhodnuto o přeměně velkých bank na národní podniky.

Takzvaným měnovým zákonem z 10. dubna 1919 byla zavedena koruna československá (Kč) a stanoveno, že "jedna koruna československá se počítá za jednu korunu rakousko-uherskou". Přijalo se dosavadní označení "koruna". Mezi návrhy na název nové měny, byly také "Československý frank" či "Sokol" pro haléře pak název "stotiny". Další cestou k provedení měnové restrikce a k postupnému zhodnocování nové měny byla dávka z majetku a z přírůstku majetku podle zákona z 8. dubna 1920, kterou Rašín považoval za "korunu reformní politiky". Měla odčerpat inflační peníze, které přišly do oběhu během války. předpokládal se výnos v rozsahu 20-25 mld. Kč.Tento záměr se však nezdařil, docházelo k daňovým únikům a k potížím s inkasem dávky. Prvním penízem nového státu byla stokorunová státovka s datem 15. dubna 1919. I když nový stát vznikl v roce 1918, oficiální mince se začaly razit až v roce 1921. Z důvodu toho, že Kremnická mincovna byla rozkradená a zůstaly doslova jen holé zdi. Dále v poválečné Evropě bylo obtížné sehnat razící stoje. První mincí byl dvacetihaléř 1921. První korunová mince byla uvedena do oběhu v roce 1922. První bankovkou byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, která šla do oběhu až v roce 1927.

V dotazech týkajících se krytí oběživa, popř. peněz či měny, tazatelé často tyto tři pojmy ztotožňují nebo zaměňují. Ve skutečnosti jde o tři sice příbuzné, ale rozdílné kategorie. Peníze zahrnují jak oběživo (bankovky a mince), tak i vklady domácností a právnických osob nebankovního charakteru u bank. Pro peníze emitované centrálními bankami, jejichž oběh je uzákoněn na území určité země nebo skupiny zemí (Evropská měnová unie) se užívá výrazu měna.

Zde se Vám budu snažit poradit podle mého nejlepšího vědomí. Vězte však, že cena je především otázkou trhu, ne mého určení. Zde Vám hlavně poskytnu odpověď na dvě základní otázky:

- mince je běžná, či obyčejná

- mince je sběratelsky lepší, popř. vzácná

Prosím o uvedení co nejlepšího popisu mince, který bude ve vašich možnostech. Pokud minci neumíte identifikovat podle jejího názvu (například: "Dvoukrejcar 1848, mincovna A"), učiňte tak podle opisu na minci, například: K.K.OESTERREICHISCHE SCHEIDEMÜNZE, 2 KREUZER 1848 "A". Písmeno mincovny najdete nejčastěji pod hlavou panovníka, znakem mocnosti, nebo pod číslem nominální hodnoty.

K určení starších mincí (římské mince, denáry, brakteáty, pražské groše, feniky, asijské mince)je vždy potřeba zaslat také fotografii a já následně mohu zvrátit Vaše doměnky a předpoklady o stavu a hodnotě. To můžete učinit na mou emailovou adresu: robert.kurucz@email.cz

Další informace o mincích se dozvíte také na sběratelském foru: www.sberatel.com/diskuse

  

2 dukát 1937 je nejvzácnější a zároveň nejdražší Československou mincí. Těchto mincí se dochovalo pouze 8 ks. V prosinci 2006 se tento zlatý svatováclavský dvoudukát vydražil za neuvěřitelný 1 milion 200 tisíc korun. Je to dosud nejvyšší cena zaplacená za československou minci. Dražba dvoudukátu o váze sedmi gramů začínala na vyvolávací ceně 200 tisíc korun. Dražbu pořádala aukční síň Meissner - Neumann a v nabídce tu bylo 627 vzácných mincí z kolekce Karla Hackenschmieda, jenž uložil svoji sbírku na přelomu let 1937 a 1938 do bankovního sejfu, ze kterého byla vyndána až na podzim 2006. Sbírka se prakticky celá rozprodala. Jednalo se přitom o unikátní a ucelený soubor mincí. Hackenschmied pracoval jako rada na československém ministerstvu financí a sbíral jen to nejkvalitnější co tehdejší numismatický trh nabízel. Vysoký finanční výnos z prodeje takové sbírky po 69 letech přitom není ojedinělý.

Stanovení cen domácích nálezů je někdy dost obtížné. I když si nálezce myslí, že našel hodnotnou minci či bankovku, která přece tak honosně vypadá, její cena mnohdy nedosahuje touženého bohatství, ale jen pár korun. Nezbývá, než si raději nález ponechat a třeba v sobě probudit začínajícího numismatika. Nejde přeci jen o hodnotu tržní. Hodnota "pokládků" kdesi u babičky nalezených uspokojí nejen na pohled a hodnota historická je vždy podle mne nedozírná.Ceny mincí a bankovek se dnes různí. Mnozí numismatici vyřazují ze svých sbírek mince poškrábané, otřelé, či jinak poškozené, nebo prostě jen nehodící a nechávají si, nebo se snaží nechávat si mince pouze v perfektní zachovalosti. Pokud již jeden typ mince mají vícekrát, prodají ten, který je v horší zachovalosti. Za prodávanou minci se sběratel bude snažit utžit vždy alespoň zlomek ceny, za kterou ji koupil.

HARCUBA Jiří (* 6. prosince 1928 Harrachov ) - sklářský výtvarník

ŠPANIEL Otakar (* 13. 6. 1881 Jaroměř, + 15. 2. 1955 Praha) - český sochař, řezbář a medailér

VITANOVSKÝ Michal (* 3. 5. 1946 Klatovy) - akademický sochař

BEJVL Jaroslav

Připravil jsem pro Vás speciál věnovaný mincím III. říše. Mnoho lidí se setkalo s ražbami válečného Německa, popřípadě je vlastní po předcích, ale na českém internetu jsem o tomto tématu nenašel ani zmínku. Tržní hodnota mincí závisí na stavu mince a také na mincovně, ve které byla ražena. Mincovnu označuje vždy malé písmeno, které najdete na každé minci.

Současné mince vzácnější v oběhu:

Mince 50 haléř 1998

Mince 1 Kč 1998,1999,2004

Mince 2 Kč 1999,2000

Mince 5 Kč 1997,1998,1999,2000,2001,2003,2004

Mince 10 Kč 1997,1998,1999,2000(bez orloje),2001,2002

Mince 20 Kč 1994,1995,1996,2001,2003

Mince 50 Kč jakýkoliv jiný jiný ročník než 1993 a 2008

Neplatné mince:

Mince 10 haléř všechny ročníky běžné

Mince 20 haléř 1995 HM(Hamburg), 2002, 2003