Kam zmizel zlatý poklad ČR?

13. prosince 2012 v 16:21 | Robbie

V době první republiky měla Národní Banka ČSR několik desítek tun zlata. Zlatý poklad vznikl na popud prvního ministra financí Aloise Rašína. Tehdy se v novinách objevovaly letáky hlásájící o obnovení zlatého pokladu a žádaly o pomoc prostý lid. Lidé nosili a darovali zlato i zlaté mince svému státu. Každý občan měl možnost podílet se na obnově zlatého pokladu nově vznikající Československé měny, tak aby byla řádně krytá. Československá koruna se tak za krátko stala nednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Dobrovolnými dary bylo mimo jiné vybráno přes 94.000 zlatých mincí a medailí.

I když bylo zlato za druhé světové války částečně rozkradeno Němci a následně zabaveno Američany a Angličany, určité procento nám již v době komunismu bylo po dlouhých tahanicích navráceno zpět, konkrétně v roce 1982. Jednalo se o zlaté cihly, zlaté mince z Rakouska-Uherska, Československé dukáty i Americké zlaté mince.

Ještě v roce 1992 měla Československá federace 102 tun zlata fyzicky v trezorech. Po definitivním rozdělení obou států dostalo Slovensko část zlatého pokladu. Nyní, v roce 2012 má však Česká Republika ve svých trezorech "ubohých" 13,5 tuny zlatých cihel. Kam se poděl zlatý poklad? Kam zmizely numismaticky nejvzácnější zlaté mince? Pusťe si následující videa Stanislava Motla, ale předtím se raději posaďte.




 

Prodej, zprostředkování, výkup

28. listopadu 2012 v 15:51 | Robbie

Vážení přátelé, sběratelé a prodávající,

vzhledem ke stálému množství dotazů na poptávku po hodnotě, či prodeji mincí, dědictví a sbírek, Vám nabízím možnost osobní pomoci k co nejúspěšnější realizaci prodeje. Vzhledem k mé znalosti branže i sběratelů z různých koutů republiky i zahraničí, Vám mohu najít vhodného kupce pro Vaši komoditu.

V dnešních špatných časech, kdy se Vás snaží každý napálit, je nutné se v oblasti nákupu a prodeji mincí umět velmi dobře orientovat. Aukční síně, aukční portály - zde si berou nemalé provize a nikdo Vám nezaručí, jaká bude konečná cena. V numismatických obchodech Vám nabídnou pouze minimální částku, nebo Vám budou v horším případě tvrdit, že je to bezcenné. Je nutné vědět co je skutečně bezcenné a co ne.

Realizoval jsem již stovky obchodů a vždy k oboustranné spokojenosti od hodnoty stokorun, po statisíce. Pokud tedy budete mít zájem o prodej většího množství mincí, ocenění sbírky, nákup, přímý prodej, či zprostředkování prodeje - jsem Vám k dispozici. Pokud jste z Brna a okolí, je možné osobní setkání. Předávání větších částek možno realizovat u mého advokáta v kanceláři.

Stačí mne kontaktovat emailem: robert.kurucz@email.cz

Přeji krásný den,

R.K.

Článek o krejcarech pro časopis Mince & Bankovky

19. února 2010 v 7:59 | Robbie

Krása měděné mince

Numismatika zažila v posledních letech výraznou expanzi a stále častější zájem laické veřejnosti a také zaznamenala zvýšený počet zájemců především o nádherně zachovalé měděné mince. Trendem poslední doby se tak stává vyhledávání jen těch nejkrásnějších a nejkvalitnějších kusů, byť se nejedná o vzácnou ražbu. Jedná se o drobné nominály běžné v oběhu - s velkou cirkulací - proto je perfektní zachovalost vzácná. A jelikož je na numismatickém trhu perfektně zachovalých měděných ražeb nedostatek, kvalitní mince výrazně ční nad méně zachovalou vzácnější mincí. Nutno podotknout, že tato poptávka také viditelně zvýšila jejich cenu na trhu, což do jisté míry zaznamenaly i naše současné numismatické katalogy.

Měď (latinsky Cuprum), od jejíhož názvu je odvozena chemická zkratka Cu, je po stříbru nejznámějším mincovním kovem používaným ke zhotovování mincí a medailí. Jedná se o měkký, lesklý a načervenalý kov, který taje při teplotě 1084°C. To, čeho si však sběratelé na měděných mincích váží nejvíce, je souvislá vrstva oxidu měďného, která pozvolna běžným působením ovzduší pokrývá povrch mince - nazývá se patina. Patina má různé odstíny od tmavočervené přes čokoládovou po hnědozelenou a její barva, intenzita a složení je závislá na stáří mince a také na podmínkách, za nichž vznikala. Tedy krásná a ušlechtilá patina, která vznikala stovky let za příznivých podmínek a souvisle pokrývá celý povrch mince svým nádherným zbarvením hnědých odstínů je současně jak důkazem jedinečnosti a krásy měděné mince, tak i následně zvyšuje její sběratelskou hodnotu.

 


Do oběhu jde nová pětisetkorunová bankovka

30. března 2009 v 13:25 | Robbie
Od prvního dubna budou moci Češi platit novými bankovkami v hodnotě 500 korun. Česká národní banka (ČNB) totiž pustí do oběhu bankovky s vylepšenými ochrannými prvky. Peníze v této hodnotě vydané v předešlých letech zůstávají i nadále platné."Úpravou pětisetkoruny navazuje ČNB na inovační kroky, které banka provedla v letech 2007 a 2008 u dvoutisícikorunové a tisícikorunové bankovky. Nově používané ochranné prvky bankovek patří ke světové špičce," komentoval vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. Podle něj ochranné prvky pozná na první pohled i laická veřejnost. Vylepšeny budou i detaily rozeznatelné profesionály pomocí přístrojů.



Kovové padesátikoruny 2008 a 2009

5. února 2009 v 12:07 | Robbie
Všechny české mince už se budou vyrábět v Česku. Patnáct let po vzniku samostatné měny se v České mincovně v Jablonci začne ve velkém razit i kovová padesátikoruna. Až dosud totiž Česká národní banka objednávala kovové padesátikoruny u firmy v německém Hamburku. "Je to nesmírně složitá mince, má mnoho ochranných parametrů," uvedl ředitel České Mincovny Jan Vízek. "Společně s Českou národní bankou jsme dávali dohromady její definitivní technickou podobu tak, aby se nedala padělat. "Současná podoba největší české mince se na první pohled nezmění. Zůstává dvoubarevný základ s panoramatem Prahy. Že se jedná o mince z Jablonce, bude signalizovat jen rok výroby. Záludnější ale budou pro případné padělatele. Přibude ochranných znaků pouhým okem neviditelných. Padesátikorunou zakončila Česká národní banka kompletní přesun výroby českých peněz do Česka. "Je to levnější než dovážet peníze z ciziny," uvedl Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku České národní banky. Česká mincovna v Jablonci nad Nisou vznikla přesně před patnácti lety právě pro výrobu českých mincí. Začínalo se tu od úplně nejjednodušších mincí, jakými byly desetníky, dvacetníky a padesátníky. O rok později přibyly koruny, dvoukoruny, pětikoruny a desetikoruny. V roce 1995 vyrazily do oběhu první skutečně české dvacetikoruny. Nyní přibude i poslední a nejsložitější padesátikoruna, kterou začne firma razit v srpnu.

Vývoj papírových platidel od roku 1918

28. listopadu 2008 v 10:26 | Robbie
Vznikem samostatného státu v roce 1918 nastala nejen euforická doba zažívání samostatnosti a nezávislosti na rakousko-uherské monarchii, ale i doba hledání a zajišťování nových věcí. Jedním z nejužívanějších symbolů samostatného státu je vlastní měna.

V našich dějinách zažíváme relativně velmi často zásadní politické změny a ty jsou již tradičně doprovázeny zatracováním všeho starého a naopak vymýšlením všeho nového, někdy "za každou cenu". Bylo tomu i při přípravě na novou československou měnu. Jak se vlastně naše měna bude nazývat? Koruna? Tato měnová jednotka byla relativně mladá - od jejího zavedení v roce 1892 uplynulo pouze 26 let a nebyla tedy tak zažitá. Proč tedy nezvolit jiný název? A tak se pod tlakem nejrůznějších institucí a spolků objevovaly názvy jako řepa, sokol, stotina, lev, denár, groš, káně. Teprve až v roce 1924 bylo rozhodnuto, že československá měna bude mít staronový název "koruna". Ačkoliv všechny nástupnické státy Rakousko-Uherska postupně změnily název vlastní měny, paradoxně pouze u nás zůstala koruna doposud. V diskusích o uspořádání měnových poměrů samostatného československého státu se objevila i úvaha o možné dvojí měně - zavedení platidel s obchodním krytím v hodnotě předválečného francouzského franku. Státovková měna by se měla postupně přibližovat jeho hodnotě. K realizaci ale nedošlo. Protože v Československu neexistovala centrální banka, připravovalo novou měnu ministerstvo financí, konkrétně jeden z jeho útvarů - Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF). Zavedení nových platidel muselo přijít velmi rychle a tak byla pro začátek používána platidla rakousko-uherská s tím, že vyšší nominální hodnoty (10, 20, 50, 100 a 1000 korun) byly opatřovány československými kolky.


Čištění mincí

12. srpna 2008 v 9:44 | Robbie
Mnoho z došlých dotazů na které zodpovídám, se mimo jiné týkají čištění mincí. Jak správně vyčistit mince? Podívejme se společně na nejjednodužší čistící metody, které lze rychle použít v praxi bez nutnosti znalostí chemie a složitých postupů. Je však potřeba si uvědomit, že numismatik v praxi mince nečistí, ale pouze dočišťuje - např. pokud chce, aby stříbrné mince měly ve sbírce na pohled stejný barevný odstín bez patiny. Nejčastěji se setkáme s čištěním tří druhů
kovů, ze kterého jsou mince zhotoveny: měď, stříbro a zlato.


Čínské mince

13. března 2008 v 18:54 | Robbie

Fascinují Vás mince s nečitelnými znaky? Také jste si vždycky říkali, proč jsou čínské a japonské mince uprostřed čtvercově děrované? Nahlédneme spolu do historie čínského mincovnictví a objasníme si tak spoustu dotazů, které vznikají při pohledu na čínskou minci.

Chcete-li určit svou Čínskou minci, použijte prosím odkaz na sběrateské forum: www.sberatel.com/diskuse kde najdete topic věnující se Čínským ražbám.


Hyperinflace

24. února 2008 v 12:37 | Robbie
Za hyperinflaci se označuje taková situace, kdy státní banka spolu se zbytkem bank zvyšuje množství peněz tak rychle, že ceny rostou tempem tisíců či milionů procent. Cena věcí se zvyšuje doslova před očima. Během několika hodin se může zdvojnásobit, za rok se zvýší i více, než milionkrát. Při hyperinflaci se ceny zvyšují tak rychle, že první starostí všech lidí, jakmile dostanou nějaké peníze, je tyto peníze utratit za nějakou věc.



Mince, numismatika a sbírání...

30. listopadu 2007 v 12:03 | Robbie
Nejvíce dotazů z diskusního fóra i z mé mailové schránky, patří především ceně a ocenění mincí, nikoliv napříkad kterou hodnotu představovala a kterému panovníkovi náležela, což mne docela mrzí - ale na druhou stranu je to zcela intuitivní a přirozená reakce, neboť kdybych já nalezl starou minci a byl neznalý věci, také by můj první dotaz směřoval na to, kolik za ni dostanu milionů :). Z tohoto vychází také časté zklamání laika, vlastnící minci z r. 1800, když se dozví, že hodnota této mince je sotva padesát korun v perfektní zachovalosti. Mimochodem - stáří tedy není ekvivalentem ceny, to představuje ročník, mincovna a stav.


Mince Ferdinanda V.

5. července 2007 v 18:08 | Robbie

Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., (19. dubna 1793 Vídeň - 29. června 1875 Praha) z Habsbursko-Lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835-1848, poslední korunovaný český král a král uherský. V roce 1830 byl v Prešpurku (nyní Bratislava) korunován na krále uherského. V roce 1835 se po smrti otce, císaře Františka I., stal rakouským císařem a 8. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V. Trůnu se vzdal 2. prosince 1848 ve prospěch synovce Františka Josefa I. Zemřel na Pražském hradě 29. června 1875. I když byl formálně císařem, panovala za něj státní rada, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a zasedal v ní kníže Metternich a český hrabě František Antonín Kolovrat.


Vznik a historie Československé měny II.

21. června 2007 v 13:10 | Robbie

Poválečný stav: socializace peněžnictví

Košický vládní program postavil peněžní i úvěrový systém "pod všeobecné státní vybavení a do služeb znovuvýstavby národního hospodářství". Tím výrazně určil směr k postupné socializaci peněžnictví ke znárodnění bank a centrálnímu direktivnímu řízení.
Prvním krokem bylo zrušení české banky UNION, České eskompní banky a německých peněžních ústavů. Zároveň byly zrušeny filiálky říšsko-německých bank a úvěrová družstva v pohraničí. Byly obnoveny Pražská úvěrní banka a Legionbanka, které byly zrušeny během německé okupace. Do velkých bank byly zaváděny národní správy. Přípravou ke znárodnění bylo snížení počtu bank a jejich sloučení na osm bank v českých zemích a šest bank na Slovensku. Znárodňovacím dekretem prezidenta republiky ze dne 24. října 1945. Bylo rozhodnuto o přeměně velkých bank na národní podniky.



Vznik a historie Československé měny I.

21. června 2007 v 13:00 | Robbie
Takzvaným měnovým zákonem z 10. dubna 1919 byla zavedena koruna československá (Kč) a stanoveno, že "jedna koruna československá se počítá za jednu korunu rakousko-uherskou". Přijalo se dosavadní označení "koruna". Mezi návrhy na název nové měny, byly také "Československý frank" či "Sokol" pro haléře pak název "stotiny". Další cestou k provedení měnové restrikce a k postupnému zhodnocování nové měny byla dávka z majetku a z přírůstku majetku podle zákona z 8. dubna 1920, kterou Rašín považoval za "korunu reformní politiky". Měla odčerpat inflační peníze, které přišly do oběhu během války. předpokládal se výnos v rozsahu 20-25 mld. Kč.Tento záměr se však nezdařil, docházelo k daňovým únikům a k potížím s inkasem dávky. Prvním penízem nového státu byla stokorunová státovka s datem 15. dubna 1919. I když nový stát vznikl v roce 1918, oficiální mince se začaly razit až v roce 1921. Z důvodu toho, že Kremnická mincovna byla rozkradená a zůstaly doslova jen holé zdi. Dále v poválečné Evropě bylo obtížné sehnat razící stoje. První mincí byl dvacetihaléř 1921. První korunová mince byla uvedena do oběhu v roce 1922. První bankovkou byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, která šla do oběhu až v roce 1927.



Čím je kryta měna ČR ?

16. května 2007 v 10:50 | Robbie
V dotazech týkajících se krytí oběživa, popř. peněz či měny, tazatelé často tyto tři pojmy ztotožňují nebo zaměňují. Ve skutečnosti jde o tři sice příbuzné, ale rozdílné kategorie. Peníze zahrnují jak oběživo (bankovky a mince), tak i vklady domácností a právnických osob nebankovního charakteru u bank. Pro peníze emitované centrálními bankami, jejichž oběh je uzákoněn na území určité země nebo skupiny zemí (Evropská měnová unie) se užívá výrazu měna.


Značení mincí a bankovek. Co znamenají značky ?

27. prosince 2006 v 15:03 | Robbie

Značení kvality:Značení kvality zachovalosti mincí je rozděleno do tří základních, u mincí pamětních do čtyř stupňů:
2/2mince otřelá
1/1mince prošlá oběhem, všechny detaily jsou neotřelé, nepatrné vady z oběhu
0/0mince neprošlá oběhem, ostré detaily
PROOFmince zhotovená pro sberatelské účely z leštených razidel a z materiálu speciálně povrchově upraveného


Když najdete poklad...

27. prosince 2006 v 14:35 | Robbie

Každý, kdo u nás najde mince z drahého kovu, má ze zákona nárok na příslušnou odměnu a to až do výše ceny materiálu, z něhož jsou mince zhotoveny. Může vám to připadat málo. Nad nálezným však přesto nemůžete mávnout rukou a poklad si nechat pro sebe nebo se ho dokonce pokoušet nějakým neoficiálním způsobem zpeněžit. Ze zákona totiž zároveň vyplývá povinnost nálezce každý mincovní nález ohlásit. Staré peníze se musí dostat do povolaných rukou. Jak jsme si řekli, pro odborníka je každá objevená mince historickým pramenem, který mu dovoluje nahlédnout do historie ražby, do historie peněz jako takových i do historie jejich prostupování společností - tzv. monetarizace. Zároveň jsou mince i pramenem, který vědcům umožňuje porozumět historii konkrétního místa, kde k jejich nálezu došlo.

Poklady jsou mementem doby a zároveň i mementem osobním. Jejich původní majitelé s největší pravděpodobností za neznámých okolností zahynuli nebo jim osud zabránil v jejich vyzvednutí. Pro budoucí generace tak neúmyslně zanechali vzkaz, který nám v současnosti umožňuje lépe poznat dobu, v níž žili. Vědecká hodnota pokladů proto bez diskuse mnohonásobně převyšuje jejich hodnotu finanční. Nad tím by se každý šťastný nálezce rozhodně měl zamyslet :)



Skrytá svědectví pokladů

27. prosince 2006 v 14:27 | Frederik Velinský (18. 11. 2005)

V českých zemích bylo od 18. století do dneška objeveno něco přes čtyři a půl tisíce pokladů. Šperků, klenotů nebo drahých kamenů v nich bylo pramálo. Většinou jde o hromadné nálezy mincí.


Kam dál